Skeletonista opět po 15 letech ve svěťáku
Skeleton – na první pohled sportovní disciplína jen pro otrlé. Jeden ze tří sportů ledového koryta (spolu s boby a sáňkami), který má víc jak stoletou tradici a na zimních olympijských hrách se objevil již třikrát (1928, 1948 a od roku 2002 je součástí ZOH již pravidelně), který zrovna v českých zemích nemá na růžích ustláno. Přesto se mu zde věnuje stále pár skalních příznivců a příznivkyň. Největší úspěch zaznamenali tito vyznavači adrenalinu v roce 2002, kdy se Josef Chuchla dokonce probojoval na ZOH v Salt Lake City, kde tento rodák z Jablonce nad Nisou dosáhl na 24. místo. Na světovém šampionátu pak dojel nejlépe Pavel Lubas, který v roce 1996 atakoval vysněnou TOP 10 a nakonec skončil 11.
V posledních letech se do toho drsného zimního sportu mladí Češi a Češky příliš nehrnou a zúčastňovali se, navzdory nedostačujícím podmínkám pro přípravu a v podstatě neexistenci jakéhokoli zázemí, se střídavými úspěchy a neúspěchy evropského poháru (EP). Český prapor tak v tomto sportu nejvýš drží naturalizovaní Němci Míša Glässer a Philipp Mölter. A zatímco Michaela svou kariéru v korytě pomaličku utlumuje (na MS byla nejlépe 21. v roce 2011 v Königssee) a v posledních letech jezdí spíše pro radost v rámci EP (v roce 2014 byla 4. na EP ve Sv. Mořici, letos tamtéž 16.), skeletonová kariéra Philippa stoupá. Letos dokázal na juniorském MS dosáhnout na velmi slušné 13. místo, svojí seniorskou premiéru si odbyl i na MS. Svými letošními výsledky v EP a Interkontinentálním poháru pak vydobyl opět po 15 letech účast českých skeletonistů v elitě světového poháru.
Za připomenutí snad ještě stojí zajímavost, že Philipp začínal před lety v německém nároďáku jako velmi nadějný bobista, když v roce 2009 na německém národním šampionátu zvítězil a v roce 2012 na ZOH mládeže 2012 získal 6. místo. Jeho otec Tristan Mölter je činovníkem Bavorského bobového a sáňkařského svazu a úzce spolupracuje i s Českým svazem bobistů a skeletonistů.
Co je a jak se jezdí skeleton
Nejprve se závodník musí se svým skeletonem (šuplíkem) na lyžinkách (šínách) rozběhnout na cca 40 metrů dlouhém startu. Na skeleton se poté naskočí a sjezd dráhy se absolvuje ležmo na břiše, hlavou po směru jízdy. Závodník leží zhruba čtyři centimetry nad zemí a není připoutaný. Minimální váha stroje je 33 kilogramů, maximální 45, záleží na tom, jak těžký je jezdec. Cena skeletonu se pohybuje od 100 do 200 tisíc korun. Skeleton dosahuje rychlosti až 130 km/h.