Osobnosti bobového sportu díl II. – Ivo Danilevič
(druhý zleva)
Ivo Danilevič
věk: 44
aktuální výška / váha: 187cm / 102kg
Jak a kdy ses dostal poprvé k bobům a jaké byly tvé první dojmy z jízdy a kolektivu?
Bylo to v roce 1992, kdy mě oslovil brzdař Zdenek Kohout, který byl olympijským brzdařem Petra Ramseidla, abych se zúčastnil bobového trenažéru v Liberci. První jízdu jsem absolvoval v Altenbergu ve čtyřbobu právě s Petrem Ramseidlem. Na dotaz, jestli se můžu za jízdy dívat, se všichni jen blbě usmáli. Pak přišlo peklo. Po čtvrté zatáčce jsem rezignoval a opřel jsem si hlavu o svého spolujezdce a čekal jsem, až dojedeme do cíle. Bylo to tak náročné, že jsem pak musel navštívit fyzioterapeuta. Extrémní zážitek mě ale tak učaroval, že jsem u bobového sportu zůstal až do dneška.
Po jaké době se z tebe stal pilot a s jakou vizí si do toho šel?
První pilotování jsem absolvoval po 2 letech na dráze v Altenbergu, kde jsem si způsobil první vážné zranění. Následně po rekonvalescenci jsem si řekl, že to ještě zkusím, dostal jsem důvěru od vedení a jel jsem do bobové školy v La Plagne. Pak už jsme se krůček po krůčku zlepšovali a vypracovali až na špičku.
Nejvtipnější historka, kterou si na bobech zažil?
Historek je samozřejmě velká spousta, většina z nich je však bohužel veřejně nepublikovatelná :-).
To, že vycouvá bob z karuselu (zatáčka o 360stupňů), to už asi každý zná. Ale to, že na juniorském MS v Cortině, dojela česká posádka čtyřbobu do cíle pouze s pilotem, to se možná neví. Svoji posádku ztratil pilot hned po startu při naskočení. To už se běžně nestává. Ale díky šikovnosti českého pilota, který si zkušeně za cílem přeskočil na brzdu a bezpečně bob zastavil. Za to měl můj obdiv!
Na kolika si byl olympiadách a jakou sis nejvíc užil?
Byl jsem na 5 olympiádách, na 4 jako závodník a 1 jako trenér. Nejvíce jsem si užil olympiádu v Naganu 1998, kde jsem byl jako náhradník a olympijskou atmosféru jsem si opravdu vychutnal.
Jak s odstupem vzpomínáš na své největší sportovní úspěchy na ME 2007 (vítěz s R. Gomolou) a MS 2008 (6. s Janem Stokláskou)?
K úspěchu na ME 2007 nám hodně pomohlo zapůjčení nožů od německé firmy. Samozřejmě i tvrdá dráha v Cortině vyhovovala našemu materiálu. S trochou štěstí a mého pilotního umu jsme dotáhli naše tažení v tomto závodě k vítězství na ME o jednu jedinou setinu před legendárním německým pilotem Andre Langem.
MS 2008 mělo specifický nádech, kdy přišel do našeho týmu tehdy mladý Honza Stokláska a byl to velký impuls pro náš dvojbob dosáhnout velkého výsledku. Musím uznat, že musel tlačit 38letého pilota, kdy moje kondice už nebyla úplně na vrcholu. To pro něho muselo být velice obtížné. Výsledek se podařil myslím na výbornou. Jízdy opravdu vycházely s minimálními chybami a celý tým včetně mechaniků odvedl výbornou práci.
Ivoši, o tobě všichni ví, že jsi bobování obětoval ledacos. Co považuješ za oběť na oltáři našeho sportu nejcennější?
Největší obětí v mé sportovní kariéře v tomto sportu jsou úrazy, které mají trvalé následky na mém zdraví.
Po ukončení aktivní kariéry a roce dobrovolného trénování českého týmu si se stal osobním trenérem Holanďana van Calkera. Nyní jsi opět u Čechů. Jak bys definoval největší rozdíly v obou národech a týmech?
Každý tým má své specifické problémy, ale ten největší rozdíl je ve finančních podmínkách a zázemí pro tým. Objem finančních prostředků byl v holandském týmu mnohonásobně vyšší. I přesto, že náš předseda Martin Bohman dělá maximum v získávání finančních prostředků pro bobový svaz, nedokáže kompenzovat rozdíly mezi těmito týmy. Tímto bych mu chtěl poděkovat za jeho skvělé pracovní nasazení a přínos pro náš sport. Rozpočet jen pro posádku Edwina van Calkera na jednu sezónu byl stejný jako je rozpočet celého českého svazu.
Je o tobě známo, že miluješ cizí jazyky, přiznej se, kolik jich vlastně ovládáš a jaké?
Neovládám žádný jazyk, ale domluvím se s každým.
Jak hodnotíš probíhající přípravu, podmínky k ní a jak odhaduješ šance týmu v blížící se sezoně?
Velice dobrý dojem na mě udělal B tým svým přístupem k trénínkům a spoluprácí týmu. Myslím, že by se A tým měl z tohoto přístupu malinko poučit.
Podmínky pro přípravu jsou omezeny finančními prostředky. Má představa by byla více financí na společná soustředění a samozřejmě vidím velké rezervy i v našem materiálovém vybavení.
Vzhledem k tomu, že po olympijské sezóně ukončilo svou kariéru několik špičkových pilotů, naše šance se podstatně zvýšily. Myslím si, že sáhnout si na TOP 10 by nemuselo být sci-fi.
Máš dva kluky, nezkusí v budoucnu taky boby?
Svým dětem nechci žádný sport předurčovat a nechávám výběr na jejich rozhodnutí.
Díky za rozhovor a hodně štěstí v nadcházející sezoně!
Taky děkuji.