Gabriela Knapová – rychle stoupající kometa
Gabce Knapové jsem jménem svým i svazovým v její dosud kraťoučké kariéře vysekl už několikrát poklonu a obdiv za její nadšení, nebojácnost, obětavost. A tak jsem rád, že lze po jejím tří týdenním premiérovém působení na dráze vyjádřit velkou spokojenost a gratulaci i s jejími sportovními výkony.
Vždyť Gábina už při svém třetím závodě v životě (a po zhruba 10 tréninkových jízdách), který se uskutečnil stejně jako dva úvodní ve Sv. Mořici, a to dne 23. února, dokázala porazit v první jízdě mnohem zkušenějšího soupeře, navíc chlapa – Lotyše Brantse. To byla náhoda, si možná řekne některý z našich čtenářů. Ale to by nesměly následovat dva další závody ve francouzské La Plagne. Gabča totiž v prvním z nich dokázala zajet 6. a 9. jízdu mezi 11 startujícími. Ta lepší z nich byla pouhých 24 setin od vítězného Švéda Sebastiana Westina! Když jsem to viděl poprvé, nevěřil jsem 😊
Naše závodnice zakončila svojí úvodní a zároveň parádní sezonu 7. března svým pátým závodem SP, který byl zároveň ME. V rámci svěťáku dojela Gabka 10., když vítězství bral Lonnie Bissonnette z Kanady. V rámci evropského šampionátu skončila naše kometa na 9. místě.
Gábi, jak bys těch pár týdnů na bobech vyjádřila v jednom slově?
G.K.: Dechberoucí!
Co Tě nejvíc překvapilo?
G.K.: Vůbec to není taková sranda, jak to na první pohled vypadá 😊 Řízení je poměrně jemné, záleží na každé setince sekundy kdy a jak moc zařídit, dokázat navést bob na tu nejideálnější stopu, je to náročné na koncentraci. Těch překvapení ale bylo víc. Třeba sehranost týmu lidí, kteří se tam o nás při trénincích starali. Vše skvěle zorganizované, načasované, automatické a prováděné s takovou lehkostí a samozřejmostí.
Co bylo nejnáročnější?
G.K.: Asi ustát tu zodpovědnost. Ne, že by snad někdo tlačil na mé výsledky, ale já jsem si to v hlavě tak nějak nešikovně nastavila a nechtěla jsem zklamat „můj“ český tým. Měla jsem pocit, že bych měla dělat větší pokroky. První dva týdny jsem se vůbec nevyspala, ve snech jsem pořád řídila bob, k ránu se pak probouzela každých pár minut s obavami, abych nezaspala na trénink, který nám začínal v sedm.
Z čeho si měla největší radost?
G.K.: Po několikáté jízdě v St. Moritz, když jsem si uvědomila, že jsem větší část trati projela bez kolize s mantinelem 😊 A pak mi taky bylo krásně na duši, když jsem při závodu v La Plagne zajela asi svoji nejlepší jízdu a všichni z týmu, trenéři i poražení závodníci ke mně přišli a gratulovali. Cítila jsem z nich příjemný údiv, podporu a upřímnou radost z mého výkonu. Všichni mi to moc přáli. Radovali se možná víc než já, mě to ještě nedocházelo. To pro mě bylo hodně silné.
Ještě jednou velká gratulace a těšíme se na Tebe v korytě v příští sezoně!
Martin Bohman