Obě strany mince MS ve Whistleru

  • 13 Bře, 2019
  • Honza Mottl

Velmi povedená sezona 2018/19 sportovců ČSBS dávala naději na úspěch i v rámci svého vyvrcholení a zakončení, tedy mistrovství světa 2019 v kanadském Whistleru, který před devíti lety hostil XXI. ZOH. Připomeňme, že skeletonistka Anna Fernstädtová zvítězila na juniorském MS a získala celkové prvenství v Interkontinentálním poháru. Dominik Dvořák se svým týmem zas obsadil 4. příčku v celkovém pořadí SP s dvojbobem a 7. se čtyřbobem. Očekávání se však naplnila pouze z části.

Tou blyštivější částí vystoupení české výpravy byl výkon Anny, které se podařil po loňském přestupu z německého do našeho týmu téměř zázrak. Dokázala totiž, že její sportovní výkony nejsou otázkou skvělé německé techniky nebo obsazení každé zatáčky jedním až dvěma trenéry, ale otázkou jejího talentu a citu pro řízení, totální koncentrace na závod a preciznosti provedení sportovního výkonu. Přesně to jí dopomohlo přetavit 18.-24. starty (startem 5,08s. si Anna na whistlerské dráze vytvořila startovní osobák) ve tři páté a jednu čtvrtou nejrychlejší jízdu 26 členného startovního pole a podlehla tak pouze trojici fenomenálních německých závodnic Hermannové, Löllingové a Griebelové. Za sebou naopak nechala např. úřadující vítězku SP Rusku Nikitinovou, mistryni Evropy Flockovou, všechny americké a domácí závodnice. Čtvrté místo Anny Fernstädtové na letošním MS je nejlepším umístěním sportovce/sportovkyně ČSBS na této vrcholné soutěži (dosud to bylo 6. místo Ivo Danileviče a Jana Stoklásky na MS 2008). Anna prošla nesporně náročnou a velmi přínosnou sezonou, při níž bylo za potřebí spousta improvizace. Na druhou stranu si dovolím tvrdit, že si Anna díky přestupu do českého týmu mohla s jeho pomocí splnit svůj nejeden skeletonový sen. Jsem rád, že se vše podařilo skloubit a zúročit na 100 % a že je Anna Fernstädtová takovou posilou.

Pro úplnost doplňme, že kvótu pro MS si vyjel i mladičký skeletonista Timon Drahoňovský, nicméně závodu se s přihlédnutím na jeho zkušenosti a studijní povinnosti nezúčastnil.

Bobový sport měl na MS zastoupení po jedné posádce v mužských dvojkách i čtyřkách. Ústřední postavou byl pilot Dominik Dvořák. Toho v závodě dvojbobů doplnil tradičně Kuba Nosek. Dominika při závodu dvojbobů stále ještě trápilo nachlazení, ale i tak byli kluci schopni předvést velmi solidní 5.-7. starty (za 4,80 – 4,85s.). Nejlepší jízdou pak byla hned ta první, která byla 13. Další jízdy byly 14, 17. a 16. Problémem byly nízké vypouštěcí rychlosti, které nasvědčují spolu s propadem v pořadí hned na prvním mezičasu na přetažené starty, chybičky v řízení a pravděpodobně zbytečná změna v nožích na druhý závodní den. Na druhou stranu Dominik stále patří mezi nejmladší piloty s relativně velmi krátkou pilotní praxí a dráhy v Americe pro něj v této sezoně byly absolutní novum. V plnohodnotné konkurenci, kterou MS přivítalo ze všech pohárových soutěží, tak Dvořák ve dvojkách zajel na takovéto dráze výkon blížící se objektivně jeho aktuálnímu maximu. Vítězství bral absolutní dominant sezony Friedrich, druhý skončil domácí Kripps a bronz bral další Němec Walther.

Ve čtyřbobech byly ambice s novým olympáckým bobem od Wallnera a rovněž silnou posádkou, doplněnou o konstantní opory Honzu Šindeláře a Dominika Suchého přeci jen vyšší. A očekávání naplnila i první jízda, která byla odstartována (4,78s.) i zakončena (50,56s.) 9. nejlepším výkonem startovního pole. Druhý start byl za 4,76s. dokonce 4. nejrychlejší a vypadalo to, že Češi do druhého dne udrží minimálně TOP 10. Nicméně chyba v řízení na sledu zatáček 11-13 vedla k pádu a ztrátě šance na solidní výsledek. Ke cti posádky, kde za Noska nastoupil vcelku plnohodnotně náhradník Adam Dobeš, je třeba přičíst fakt, že druhý den i přes drobná zranění opětovně nastoupila a 11. startem a 16. jízdou důstojně zakončila své vystoupení v závodě. Celkově stačil součet tří jízd na 21. místo. Dvořák tak zopakoval svůj výkon ze ZOH v Koreji. Záleží teď na pilotovi, jak si tyto cenné zkušenosti vyhodnotí a přebere pro vlastní rozvoj a využití potenciálu, který v sobě, v lidech za sebou a stroji, který řídí má. Tato posádka má beze sporu na to, aby se umísťovala v první desítce, a to i na vrcholných soutěžích.

Vítězství v závodě bral neohrožený Francesco „Mr. Bob“ Friedrich, který ozdobil svůj výkon historicky nejvyšší dosaženou rychlostí v bobu – 157,06 km/h (dosud tento rekord držel Lamin Deen, GBR  -156,2 km/h z 11/2017). Druhý byl Lotyš Kibermanis, který zas ustanovil jak nový startovní (5,69s.), tak traťový rekord (50,05s.). Bronz bral domácí hrdina Kripps.

Za podporu ve skvělé sezoně patří mnohá poděkování, zejména MŠMT a Olympu za finanční a materiální pomoc, která byla navíc přesně cílena a flexibilní. Poděkování patří též našim sponzorům – Rieder Beton, Atex Sportswear, ProSeeds, Conceptum Sport Logistics a dalším. Vážíme si podpory ČT Sport, která odvysílala již čtvrtý rok přenosů závodů IBSF a odchovala v osobách Jakuba Bažanta, Jirky Kalemby a řady dalších skutečné experty a učinila z bobového a skeletonového sportu věc veřejnou. Cenné jsou pro nás i všechny články v psaných médiích, zejména na Sport.cz od Jirky Štádlera, které objektivně a se znalostí věci informují o našich úspěších i občasných prohrách. Poděkování patří i Jirkovi Špičkovi za skvěle vedený svazový facebook. Vděk patří též našim fanouškům, kteří s námi sdílí radost z výher a podporují nás, když se to tak úplně nepovede.