Mistrovství světa v Mekce našich sportů – 100. výročí IBSF
Na Mistrovství světa IBSF v bobovém, parabobovém a skeletonovém sportu 2023, které hostil Sv. Mořic se nominovalo historické maximum českých sportovců – 2 zástupci mužského skeletonu, skeletonistka, skeletonový mix, parabobista, dvě posádky dvojbobů, tři posádky čtyřbobů (ČR se tak poprvé dostalo v této disciplíně mezi TOP 3 státy na světě!). Tuto unikátní příležitost nakonec nevyužil Dominik Dvořák kvůli zranění kolene a následné operaci a Sebastián Železník, který na přelomu roku ukončil svou slibně se rozvíjející kariéru. Každopádně je třeba říci, že v celkovém rozvoji učinil ČSBS obrovský posun a přispívá k dobrému jménu našich sportů i v celosvětovém měřítku.
Samotné závody odstartovali naši skeletonisté. Timon Drahoňovský, čerstvý bronzový medailista z MSJ v kategorii U20, zažil na MS seniorů svou premiéru a rovněž tvrdé srovnání s odlišnou kvalitou výkonností věkových kategorií. Se starty ve čtvrté desítce se však dokázal vždy v průběhu tratě zrychlit a v součtu to stačilo na pro Timona solidní 30. pozici z 36 startujících.
Naší další zástupkyní v korytě byla naopak velmi zkušená Anna Fernstädtová, která držela před startem v rámci SP 7. pozici v rankingu IBSF. Anně se navíc dařilo týden před MS na ME v Altenbergu obsadit 6. příčku a náročnost a délka trati ve Švýcarsku hrála spíše v její prospěch. To se však bohužel nepotvrdilo a Anna obsadila v celkovém součtu z jejího pohledu zcela jistě až 17. pozici ze 32 startujících, což je její nejslabší výsledek na tomto klání vůbec. Po individuálních soutěžích se naši skeletonisté představili i v premiérovém mixu, kde skončili na 16. místě z 18 týmů.
V závodě dvojbobů mužů chyběl neočekávaně Dominik Dvořák, který si při posledním závodě SP před MS zranil meniskus a místo do Mořice odcestoval na operaci do ÚVN. Dominik již rehabilituje a věříme, že bude vše v pořádku. Na jeho místo tak nastoupil Adam Dobeš, který letos sbíral poprvé zkušenosti ve SP, a na MS to byla jeho premiéra v roli pilota. Adam si s tím však spolu s Jáchymem Procházkou poradil velmi dobře a s pomocí „Dominikova“ materiálu a vyrovnaných čtyřech jízd z toho nakonec hoši „vyvařili“ velmi solidní 15. místo. Touto příčkou tak Adam navázal na Dominikův standard na MS z předchozích let (15. pozice v Altenbergu 2021 a Whistleru 2019, 14. místo v Altenbergu 2020). Nelehkou pozici měl náš další pilot Matěj Běhounek, který se o odjezdu na svou premiéru na MS dozvěděl v den zahájení šampionátu a startoval na povolenou výjimku IBSF, aby mohla být naplněna kvalifikační kvóta ČR. Matěj startoval s Dominikem Záleským a i přes pád v tréninku a zranění si naše Béčko vedlo velmi dobře a nebýt pokažené druhé jízdy, byli by i ve finálové dvacítce (po první jízdě Běhounek se Záleským figurovali na 18. příčce). Konečné 21. místo z 30 startujících však považuji vzhledem k okolnostem za dosavadní maximum možného juniora Běhounka.
Dalším podnikem nabitého programu byl závod parabobistů, kde Gábina Knapová obsadila 18. příčku. Týden před tím naše závodnice získala pěkné 12. místo na ME, resp. 15. příčku v rámci SP v rakouském Igls. Jen škoda, že na MS byla jedinou ženou. Možná by se mohlo IBSF více zamyslet nad tím, jak tuto disciplínu reálně více podpořit na úrovni samotných závodníků a národních svazů. Pořádáním sice mediálně zajímavého Omega Race, kde proti sobě v neděli závodili zdraví sportovci a parabobisti, a to všichni se stejným startem pomocí vypouštěcího zařízení, to nejspíš nebude. Zejména když se po nedělním večerním závodu museli parabobisti dostavit už v průběhu pondělí na nominaci na závody v norském Lillehammeru…
Závěrečným podnikem pro naše barvy byly závod čtyřbobů, kde nastoupily dvě posádky, a to Adam Dobeš, Michal Dobeš, Jáchym Procházka a Dominik Záleský a Matěj Běhounek, David Bureš, Ondra Hrazdil a Tony Wijas. Obě posádky, z mého pohledu, předvedly výkony těsně pod úrovní maxima (pozitivem byl např. start v nejlepší desítce, o kterém jsme si v posledních letech jen snili) a v konečném součtu braly 15., resp. 19. místo. Startovka přitom čítala 21 nejlepších pilotů. Letošní náročnost trati přeci jen konkurenci v této disciplíně zredukovala.
MS bylo zároveň i oslavou 125. výročí nejstaršího bobového klubu St. Moritz a 100. výročím Mezinárodní bobové a skeletonové federace. Oběma spolkům přeji hodně zdaru a štěstí v dalších letech!
V tomto týdnu se karavana přemísťuje na další SP do rakouského Igls. Posledním podnikem pak bude lotyšská Sigulda (SP), resp. německý Winterberg (EP).
Autor: Martin Bohman